Zdravím, zajímalo by mě, jestli někdo nemá vlastní zkušenost se založením guildu kolem malého ořešáku.

Literaturu načtenou mám (Gaia's Garden, Edible Forest Gardens, odkazy na internetu...) ale vždy tam popisují již existující guild kolem vzrostlého ořešáku a to i s pár nesmysly (např. výsadba rajčat pod ořešáky...).

Mně se jedná o zkušenost s výsadbou podpůrných rostlin kolem nově vysazeného ořešáku.

Narazil jsem např. na nějaké vědecké studie ohledně společné výsadby s hlošinami - viz studie, kde tvrdí že hlošina díky "hnojení dusíkem" významně urychlila růst a vývoj stromu.

Ale nikde není jak blízko sázet podpůrné stromy, jestli je seřezávat, aby v počátku nepřehlušily vývoj stromu atd. Selským rozumem předpokládám, že podpůrný strom musí být vždy v takové vzdálenosti, aby ořešák mohl čerpat dusík (tedy ideálně blízko), ale aby zároveň měly kořenu ořešáku možnost se rozrůstat. Tedy ideálně několik rostlin na okraji koruny - jenže ořešák roste do šířky a co s těmito podpůrnými stromy? To mám každý druhý rok tyto dusíkáče likvidovat a sázet nové o kus dál...?

Takže než začnu s metodou pokus/omyl kolem mých nových 3 ořešáků, budu rád pokud se někdo podělí o zkušenost nebo přidá odkaz na nějaký návod...

Prohlédnuto: 1120 x

Odpovědět

Odpovědi do této diskuse

Fanda: Rakytník by asi také šel použít, možná ho také vyzkouším. Také fixuje dusík, je to pionýrská rostlina a snese sucho. Mám na zahradě sladkoplodou odrůdu Altajská a Žemčužina, takže i chuťově je to OK. Jen ten rakytník roste pomaleji než hlošina. A nevím jestli se dá nakonec lehce vymýtit, když mi nějaký keř skončí pod rostoucím hlavním stromem (jestli nebude pořád obrážet z kořenů, rakytník je tak trochu nezmar...).

Ve finále určitě těch keřů zkusím vícero.

Kontrolní otázka. Kolik kg dusíku dokáže zafixovat 1ha hlošiny, nebo rakytníku? Pro ty pokročilejší, kolik je to na plném slunci a kolik v polostínu? Počítejte, že jde o jinak ideální podmínky, tedy žádná konkurence jiných druhů, zapojený porost, dostatek ostatních živin atd.

Můžu jen citovat z knížek od Crawforda (pochybuju že ty to také znáš nazpaměť ;-)
 
Crawford uvádí modelový příklad zahrady, uvedu jen ty nejpodstatnější fakta:
 
670 m2 vysoce produkčních ovocných stromů
800 m2 vysoce produkčních keřů
=> potřebují 11.8 kg N/rok
 
2800 m2 stromů, keřů, bylin, trvalek středně náročných na N
=> potřebují 5,6 kg N/rok
 
Tuto produkční  o výměře 4270 m2, která tedy spotřebuje 17.4 kg N/rok zásobí následovně:
Lidská moč (1,5 čurání denně za 1 člověka) : 3kg N/rok
Posekaný kostival  - 4000 posekaných rostlin za rok: 2kg N/rok
Dusík fixující stromy na slunci - 610 m2: 6.1kg N/rok
Dusík fixující keře na slunci - 300 m2: 3kg N/rok
Dusík fixující keře v polostínu - 400 m2: 2kg N/rok
Dusík fixující bylinné patro v polostínu - 200 m2: 1kg N/rok
 
Zajímavé je, že rostlinnými akumulátory v podsadbě (hlavně kostivalem) dokáž zajistit i potřebu dalších minerálů, např. draslíku. Detaily jsou v knížce.
 
Dále uvádí další výhody dusíkáčů, vezmu to hlavní a ve zkratce:
- minerální akumulátory (mají většinou kůlovitý kořen do hloubky)
- lákají užitečný hmyz
- zůrodňují půdu (uvádí že zvyšují podíl organické hmoty až o 20% a to jednak opadem listí, druhak prokypřením kořeny, zlepšuje vodní retenci, provzdušňuje, dále uvádí recyklaci fosforu...)
- některé potlačují houbová onemocnění a tyto látky dávají i do okolí...
- některé jsou i jedlé
 
Takže QNX mně to vychází hodně dobře. Ikdyž nebudu mít optimální plochu a podmínky pro fixaci požadovaného množství N (idkyž se o to budu snažit), tak mi stejně vychází jako obrovská výhoda těch X dalších vlastností. A o co více se nadřu se sázením (ikdyž jsem již několikrát napsal že zrovna hlošina se množí velice snadno - viz např. video https://www.youtube.com/watch?v=TjJEDJqv8FM) a s prořezávkou (ikdyž to je diskutabilní - jak získáváš štěpku ? Někde musíš získat větve a ty si ručně seštěpkovat, nebo si někde zajet (a zaplatit) pro hotovou štěpku a pak ji v kolečkách rozvážet po zahradě... Já se svým malým mobilním štěpkovačem můžu projít sad a jednou za rok udělat to samé a štěpku použít blízko místa prořezávky), o to víc se mi čas vrátí ve formě bezpracného zúrodnění půdy (zase - jak to děláš ty? Porýt a nasadit jetel je práce - tu já si ušetřím). Pokosit trvalkovou podsadbu před sklizní = stejná pracnost jako bych tam měl trávu. Jedlé bobulky a užitné části trvalek jsou bonus a ještě ušetřím produkční plochu jinde. Já to naopak vidím jako hodně efektivní řešení!
Rád bych ale, aby se k tomu vyjádřil ještě někdo jiný, někdo nezávislý.

Mike Dundee: Dusík fixující  stromy a keře na slunci cca 100kg/ha zafixovaného N. To by tak nějak zhruba mohlo i ideálních podmínkách být. Některé na tom budou hůř, jiné  asi i lépe. Já mám pozemek v chladnější oblasti s menší dávkou slunečního záření a navíc mám těžkou jílovitou půdu. Na ty teoretické hodnoty (které budou sedět někde v jižních krajích na písčitých půdách) se nedostanu ani náhodou. Reálně bych to viděl tak na čtvrtinu toho množství. Na 25kg dusíku bych tedy musel vyčlenit 1ha. To stejné množství dostanu v jednom vleku hnoje. Ten vlek hnoje dostanu zdarma, protože zatím je to pro chovatele nežádoucí odpad a jsou rádi, že se toho zbaví. Kdo chová zvířata, ten má hnůj z vlastních zdrojů. Na tom hektaru tedy můžu pěstovat nějakou jinou dřevinu. Ta mi zajistí další funkce, například produkci stavebního materiálu (pěstujeme si například kůly na ohrady, dřevo na řezivo), na pěstování hub,  pro truhlářskou výrobu, pro výrobu štěpky atd. . Tak mi ten hektar přinese víc užitku s menší pracností. Pod ořešákem mi dusíkáče moc fungovat nebudou, myslím, že ve stínu to nebude ani žádná velká hmyzácká  atrakce, sám ořešák má hluboký kůlový kořen a ten si sáhne ještě hlouběji, než DynAku rostliny. Když už budu chtít dopřát ořešáku dusík od N2Fix rostlin, tak myslím, že lepší službu mi udělá pohnojení fosforem za okapovou liní koruny, dejme tomu do vzdálenosti průměru koruny. To nebude překážet a možná to v důsledku zafixuje víc N, než ty N2Fix dřeviny. Co se týká jedlých bobulek ........ to není moc velké plus, protože bych je stejně nedokázal ve větším množství sklidit a využít. Pro uspokojení domácí spotřeby stačí docela malá plocha, nemusím osazovat plochy pod ořešáky.

O tom množství v našich podmínkách nemůžu polemizovat, neznám. Ale Crawford to uvádí pro svoji zahradu v Británii, kde rozhodně slunce nesvítí jak v Provence.

"Pod ořešákem mi dusíkáče moc fungovat nebudou" ... ale ony nebudou pod ořešákem, ale až za jeho korunou. Crawford radí dostatečné vzdálenosti mezi hlavními stromy, aby  právě keřová a bylinná podsadba nebyla ve stínu. Dimenzoval jsem své stromy právě na maximální velikosti korun v dospělosti (např. ten ořešák 12m, hrušně a jabloně 8-9m) a vím, že takové šířky nikdy nedorostou kvůli chudší kamenité půdě ve svahu (již zde mám po předchozím majiteli několik starých cca 50 letých jabloní a měl jsem zde dva 80 leté ořešáky, ty bohužel musely dolů kvůli napadení houbou). Tedy ve fázi růstu hlavních stromů bude světla více než dost a v dospělosti za 40 let za krajem korun stále nějaké slunce bude.

Ano, ořešák má dobrý kůlovitý kořen, ale zmetci źe zahradnictví mi je poslali se zastřihnutým kůlovitým kořenem, tak doufám že si jej ořešák dokáže nahradit, prý ale po tomto chirurgickém zákroku píše posílá a posiluje postranní kořeny.

Vlek hnoje je dnes sice zdarma, ale do budoucna to tak být nemusí. Taky je otázka, jaká rezidua v tom hnoji zvenčí jsou.

Na dřeviny pro vlastní spotřebu mám celý obvod svého pozemku, plnící zároveň funci živého plotu, materiálu na štěpku, kopicovaných stromů na topení a kmeny pro houby (to je mimochodem super věc, letos mi prvním rokem plodí hlíva a penízovka)

S dusíkem máš pravdu, že jej určitě dokážeš dodat efektivněji zvenčí, to jsem ti několikrát odsouhlasil. Ale pořád tam jsou ty další výhody o kterých jsem psal. V malém právě spatřuji výhodu, že efektivně využiji půdu, zůrodním ji atd. Ve velkém bych to možná dělal jinak. Ale o tom to podle mě je - není jedno dogma, je nutné zjistit, co efektivně funguje na konkrétním místě, záleží na schopnostech a míře (či ochoty) pracovitosti majitelů pozemku atd. V malém mi ta polykultura přijde zvládnutelná a přijde mi efektivnější než mít oddělený sad s trávou a jiné další odělené užitkové plochy. Ve velkém bych možná mluvil jinak...

Mike Dundee: Jestli se pohybuješ za okapovou linií, už bych tomu ani neříkal podsadba. Kořeny ořešáku jsou asi tak na trojnásobném průměru oproti koruně. To je zhruba 10x větší plocha než pod samotnou korunou. Na menším pozemku bys tedy měl podsadbu vlastně úplně vždycky. Pak také samozřejmě padá argument nepraktičnosti podsadby z důvodu obtížné sklizně.

QNX: O tom jsem tu právě pořád mluvil, takže jsme se asi nepochopili.

Moje vize je (nebavím se jen o ořešácích, ale obecně o všech produkčních stromech):

- vhodně vybraná bylinná/trvalková podsadba pod korunou stromů, která se dá před sklizní pokosit.

- podpůrné keře (z těch mi zatím nejlépe vychází hlošina, ale přidám i další), které nasázím kolem mladých produkčních stromků. Tím, jak mi hlavní strom bude růst, odstraním keře, které zasahují do koruny stromů, neboli jinak řečeno nechám jen keře za okapovou linií. (tuto práci mi stačí provést jednou za 1-2 roky, ty vykácené použiji na zmiňovanou štěpku). Zároveň hlavní strom bude kořeny expandovat do již připravené a zůrodněné půdy. Stejně tak bude expandovat bylinná podsadba. Nové keře samozřejmě budu muset sázet s předstihem ručně, tj. v momentu mýcení části keřů už mi musí růst nový kruh keřů o kus dál (ale vrátí se mi to na bezpracně zůrodněné půde). Za 40 let se poměry ustálí, hlavní stromy budou víceméně v maximální šířce, keře zůstávají za okapovou linií a již se nebudou mýtit. Některé stromy dožívají a bude nutné začít nový koloběh...

Keře samozřejmě koncipovat tak, aby bylinná podsadba pod stromy nebyla úplně ve stínu... Pod ořešáky se dost možná po letech bylinné podsadbě kvůli aleopatii přestane dařit, u ostatních stromů ne (resp. převáží stínomilnější druhy)

Ve výsledku tedy ani bylinná podsadba ani keřové podpůrné společenství (neříkejme tedy podsadba protože není pod stromy) nebrání sklizni.

Odpovědět do diskuse

© 2017   PermaWeb   Využívá technologii

Odznaky  |  Oznámit problém  |  Podmínky služby