Zdravím, zajímalo by mě, jestli někdo nemá vlastní zkušenost se založením guildu kolem malého ořešáku.

Literaturu načtenou mám (Gaia's Garden, Edible Forest Gardens, odkazy na internetu...) ale vždy tam popisují již existující guild kolem vzrostlého ořešáku a to i s pár nesmysly (např. výsadba rajčat pod ořešáky...).

Mně se jedná o zkušenost s výsadbou podpůrných rostlin kolem nově vysazeného ořešáku.

Narazil jsem např. na nějaké vědecké studie ohledně společné výsadby s hlošinami - viz studie, kde tvrdí že hlošina díky "hnojení dusíkem" významně urychlila růst a vývoj stromu.

Ale nikde není jak blízko sázet podpůrné stromy, jestli je seřezávat, aby v počátku nepřehlušily vývoj stromu atd. Selským rozumem předpokládám, že podpůrný strom musí být vždy v takové vzdálenosti, aby ořešák mohl čerpat dusík (tedy ideálně blízko), ale aby zároveň měly kořenu ořešáku možnost se rozrůstat. Tedy ideálně několik rostlin na okraji koruny - jenže ořešák roste do šířky a co s těmito podpůrnými stromy? To mám každý druhý rok tyto dusíkáče likvidovat a sázet nové o kus dál...?

Takže než začnu s metodou pokus/omyl kolem mých nových 3 ořešáků, budu rád pokud se někdo podělí o zkušenost nebo přidá odkaz na nějaký návod...

Prohlédnuto: 1120 x

Odpovědět

Odpovědi do této diskuse

Raději pořádně připrav půdu před výsadbou a uděláš lépe.

Nevím jestli ses díval na tu studii - porovnávají čistý ořešákový sad bez ničeho a sad s podpůrnými dřevinami. Rozdíly uvádí jako dost významné ve prospěch podpůrných dřevin (hlavně hlošiny úzkolisté). Nejedná se o pozorování jednoho stromu, ale sadu. A tento experiment byl prováděn různými lidmi na několika místech světa. Zkus zadat do googlu např. tyto klíčová slova: elaeagnus nurse plant wallnut.

QNX říká:

Raději pořádně připrav půdu před výsadbou a uděláš lépe.

Mike Dundee: Tak udělej experiment. Jeden sad vysaď na chudé půdě jako monokulturu ořešáků. Druhý vysaď na stejné půdě jako mix s dusíkáčema a třetí vysaď na dobře připravené půdě zase jako monokulturu. Já sázím na ten třetí sad. Pokud nejsi schopný dobře připravit půdu, tak jako nouzovka by ta druhá možnost použít šla.

QNX:A úpravou půdy myslíš co? Přidat biouhel? Ten už si pálím a dělám terra pretta záhonky pro pěstování zeleniny. Díky sorpci super na udržení mikronutrientů, minerálů atd. Ale podle mě to neřeší zásobování dusíkem. Sice jej můžeš "nabít", ale je to podle mě jednorázové. Dusíkáče by měly dodávat dusík z atmosféry pravidelně (třemi způsoby - opadem listí bohatým na dusík, cykly odumírání vlácečnic kořínků s bakteriemi a navázaným dusíkem, který se potom stává dostupným dalším rostlinám a přenosem pomocí mykorhizy.)

A zrovna ořešáky toho dusíku potřebují poměrně dost. V té studii i uvádí, že pokud mají dostatek dusíku, mají daleko menší stres z nedostatku vláhy (což je můj případ, nejsem v úrodné nížině se spodní vodou ;-)

Mike Dundee: Já nic nemyslím :-D myslet bych začal až na konkrétním stanovišti podle skutečných podmínek. Ale v tom tvém kontextu kde řešíš dusík třeba doplnění dusíku. Ano, nebude to na dlouhou dobu, ale jen pro počáteční růst. Na druhous stranu, ty dusíkáče ti ze začátku celkem nic nepřinesou. To možná až později. Jenže. Kolik procent plochy zaplníš dusíkáčema? Když to bude hodně, tak ani nesklidíš ořechy. Když to bude málo, tak toho dusíku moc nezafixuješ. N2Fix keře nejsou zase takové terno jak se na PK kurzech učí. Když to srovnáš třeba s tím, kolik dusíku ti zafixuje jetel .... tak z pohledu hospodaření s dusíkem bude mnohem výhodnější podpořit růst jetele fosforečným hnojením. Nebo pod ořešák dusík dodávat v podobě močůvky, hnojůvky, moči (hnůj pod ořešák nezaoráš, tak ten je mimo hru)...... prostě nějakým promyšlenějším hnojením dosáhneš lepších a praktičtějších výsledků než podsadbou. Zrovna ořešáky bych moc nepodsazoval.

To mi připomíná klasické (a neudržitelné) zemědělství :-)Za jak dlouho se ti z půdy vyplaví hnojivo? Dovážet z JZD močůvku? Takže ano, dosáhneš lepších výsledků, ale krátkodobých a za velkou cenu.

Když srovnáváš 2 přístupy a tvrdíš že je něco lepší, máš určitě dlouhodobé zkušenosti s oběma přístupy. Dusíkáče ti tedy nefungovaly, nebo jsi je ani nezkoušel (a to z dlouhodobého horizontu) ?

Výbornou zkušenost s dusíkáči má Martin Crawford z Británie, ve svých knížkách popisuje propracovaný systém podsadby dusíkáči, i seřazení stromů dle náročnosti na živiny, má propočítané plochy které potřebuješ pro podsadbu podpůrných rostlin pod a kolem hlavních plodících stromů... Mimochodem už přes 20 let vlastní a experimentuje s jedlým lesem.

A proč bys nepodsazoval ořešáky? Já ti dal odkazy na několik studií - z Británie, Itálie, USA... Studie podle všecho nejsou nikterak spjaté s permakulturou. Na to jsi ještě nereagoval - to si podle tebe všechno vymysleli ?

perpetuum mobile neexistuje, stejně tak neexistuje udržitelné zemědělství, jde jen o to, kdy se to všechno spotřebuje

Chlapi, je tohle vůbec web o permakultuře? :-)

Myslel jsem, že narozdíl od zahrada.cz zde najdu podobně smýšlející lidi i se zkušenostmi s konkrétními permakulturními věcmi (v tomto případě guildy).

Ale vypadá to, že kdo má alespoň trochu zkušeností, ten se s ní nechce dělit a pořádá placené kurzy, nebo své zkušenosti předává formou placených konzultací (což z ekonomického hlediska samozřejmě chápu).

Takže vyvozuji závěr, že nejlepší je zásobit se zahraniční literaturou (které je naštěstí dost) a holt experimentovat dle nabízených návodů v ní. Něco vyjde, něco ne.

Pozn. co nejvíce udržitelný ekosystém se snažím vytvořit u sebe. Sad mám již založený, teď řeším podsadbu podpůrnými rostlinami, abych se přiblížil designu jedlého lesa. V blízké době budu stavět i kořenovku a recyklovat živiny. Součástí je pasivní dům s minimálními nároky na energii (jaro-podzim soláry, v zimě topení dřevem z pozemku, v krbu i pálím biouhel, zužitkuji tak odpadní teplo, za zimu je uhlíků dost na tvorbu terra pretta záhonků). Zeleninovou permakulturu již nějaký čas aplikuji, vybral jsem si co u mě funguje. Vše si dělám sám (tedy kromě hrubé stavby) a pokud má člověk kvalitní literaturu, je alespoň trochu manuelně zručný a má chuť experimentovat, tak jde všechno...

Pokud někdy někdo toto bude číst a hledat odpověď na stejnou otázku jakou jsem položil - zeptal jsem se na stejnou věc na permies.com:

Tree guild evolution kde mi již pár lidí odpovědělo a dalo mi tak jeden z posledních střípků do mozaiky.

Náhodou se tam v jiném vláknu baví o guildu kolem ořešáku (experimentují tam také s zde již zmiňovanou hlošinou úzkolistou) Juglans regia - Walnut - stimulating growth

Mike Dundee: Ale já jsem nepsal, že máš dovážet močůvku z JZD. V PK systému dáš samozřejmě přednost dusíku z vlastních zdrojů. Jestli chceš ořešáky podsadit N2Fix keři, tak to udělej. Já jsem ti jen zdarma poskytl svůj názor vycházející z cca 20 let dlouhé praxe. Snažil jsem se ti vysvětlit, že podsadba ořešáků není ani nejpraktičtější řešení a není ani nejefektivnějším řešením. Je to samozřejmě řešení možné a klidně si ho zvolit můžeš. Pokud jde o JLZ, tak to je velice dobrý koncept, ale pro 99% lidí bych ho nedoporučoval. Možná patříš k tomu 1%, ale ani v tom případě bych ořešáky do nějakých menších JLZ ekosystémů nedával. Ořešáky raději řešit samostatně, nebo ideálně jako součást větších užitkových ekosystémů (nadřazený celek nad JLZ).

A k těm radám. "Plant TONS of cheap seedling Autumn Olive around the Walnut tree" To ti připadá jako lepší, levnější a méně pracné řešení, než tu prostě trochu pohnojit? Dostat pod ořešák pár kg dusíku, to opravdu není tak složitý úkol.

Neberu ti tvůj koncept, ale přijde mi permakulturnější a hlavně jako dlouhodobé řešení dodat dusík zadarmo ve formě dusíkáčů. Navíc mám zahradu ve svahu a ořešáky jako nejvyšší stromy úplně nahoře, takže mi přijde snažší sázet než se tahat s močůvkou :-) A je to hlavně vyzkoušený a již propracovaný koncept (narozdíl od raných a slepě nadšeneckých stádií permakultury) - viz jak jsem psal o Crawfordovi z Británie. Zrovna hlošina okoličnatá se dobře množí řízky. "Tons of cheap seedlings" beru jako nadsázku. Podsadba ale neřeší jen hnojení dusíkem, má i jiné funkce - např. živý mulč, omezení konkurence travin atd.


Přijde mi, že se jsi se pořád nepodíval alespoň na tu první studii ohledně podsadby ořešáků hlošinami - není to jen o hnojení dusíkem, ale i o větším růstu v prvních letech, lepší tvorba větví atd. Zkus se na to podívat :-) Tam to dokládají výzkumem, zatímco ty mi předkládáš svůj subjektivní dojem, že podsadba není nejefektivnějším řešením a vyhnul jsi se odpovědi, jestli jsi podsadbu zkoušel a můžeš tak oba přístupy porovnat. O tvé dlouholeté praxi v mnoha jiných oblastech samozřejmě nepochybuji.


Co se týče sadu do kterého komponuji prvky jedlého lesa, tak se rozkládá na cca 3500 m2 (tak nevím jestli je to podle tebe hodně nebo málo). Hlavní stromy jsem již dříve sázel s ohledem na maximální velikost korun a dostatku světla v dospělosti. Zatím mi tu místo podsadby dobře slouží dřevní štěpka, kterou si vyrábím z náletů kolem pozemku. Od té mě mimochodem také několik lidí odrazovalo (budu tam mít hraboše, slimáky, choroby a plísně...), ale jsem mile překvapen funkcí pomalého hnojení, udržování vláhy  a lepším růstem stromů - pozn. můžu porovnávat s pozemkem o kus dále. Plody už nějaké sklízím (např. 6 leté meruňky či broskve, původní jabloně či ořešáky...) Půda je také krásně kyprá, ne jako šutr u souseda.
Takže abych to shrnul - vyzkouším nejdříve koncept podsadby a pokud za 20 let zjistím, že selhal, zkusím tvé řešení :-)

Odpovědět do diskuse

© 2017   PermaWeb   Využívá technologii

Odznaky  |  Oznámit problém  |  Podmínky služby