Jedna fotka z dnešního dne mi něco připomínala a tak jsem prohrabal i staré fotky a našel jsem k ní i tu druhou, povědomou Od prvního focení k druhému uběhlo cca 15 let. Když se na ty fotky dívám, tak za tím vším vidím vedle spousty práce i spoustu pokusů a omylů a je mi jasné, že kdybych před 15 lety věděl to co vím dnes, mohl jsem si ušetřit spoustu práce, času, peněz a mohl jsem dojít i mnohem dál.  Měl jsem dojem, že se PK v ČR za posledních 20 let moc neposunula, ale při té vzpomínce na naše začátky jsem si uvědomil, že to tak není a PK je přece jenom někde jinde než byla v devadesátých letech. Začínat s permakulturou dnes, to musí být úžasná pohoda. Dnes je tolik informací, zkušeností, příležitostí něco okoukat a naučit se.......... A co vy? Jak proměňujete svoje okolí a praktikujete permakulturu v tom světě úžasných PK možností?

Prohlédnuto: 4717 x

Odpovědět

Odpovědi do této diskuse

Zatroleně! Pardon, to se netýkalo nějaké osoby, jen jsem asi půl hodiny smolil příspěvek k původnímu tématu vlákna a najednou (!) prázdné okno :-(

Tak znovu (a lépe ;)).

Jak to mám s permakulturou: Informací dost, ale hodně se míchá všechno možné s nálepkou "permakultura" -  ekozahradničení, samozásobení/soběstačnost, ezoterie, "návrat do pravěku" atd. Kdo se v tom má vyznat. Bez vlastních experimentů a chyb těžko rozkódovat. Díky za těch pár webů (i tenhle), kde lidi píšou svoje zkušenosti (cesta z města asi pravidelně vede přes bylinkovou spirálu a zpravokořeňování) - je tak šance se poučit i ze zklamání někoho jiného. Kurzy můžou fungovat taky dobře, ale zatím jsem nebyl schopen investovat čas a peníze (tak je "plýtvám" jinak).

Fotky vhodné nemám, ale vývoj našeho pozemečku byl asi takto - od zanedbané louky přes sukcesní bordel s bláznivou výsadbou stromků ke špatně obhospodařované louce pomalu přeměňované na pastvinu schopnou uživit nějakou tu ovci. Živý "plot" z rybízu, maliní a zimolezu u silnice (jo, fakt :-)) pomalu nahrazují lísky apod. Trávník na dvoře mizí, záhony se objevují. Ze slámy, kde vyrostly strupaté a hlodavci masakrované (ale nakonec dobré) brambory, se pomalu stává něco jako půda vhodná k pěstování. A tak dále. Shrnul bych to asi takto - méně emocí, více rozumu.


Konečně rozumný a na předchozích čtrnácti stránkách nezávislý příspěvek :-) Hurá!

Metodu přemýšlení-pokus-omyl-víc přemýšlení také uplatňuju, i když u nás se nejedná o permakulturní ani "permakulturní" pozemek, ale spíš o zahradu s některými rysy přírodní zahrady.

Můj nejpříjemnější objev z poslední doby: podzimní listí z ovocných stromů do následující sezony spolehlivě sežere zdivočelý živý plot. Sousedi se podivovali, nakonec také vyzkoušeli - a taky přestali listí pálit, čímž je náš podzim ochuzen o ten typický kouřový čmuch :-)


Radek Kalfus říká:

Zatroleně! Pardon, to se netýkalo nějaké osoby, jen jsem asi půl hodiny smolil příspěvek k původnímu tématu vlákna a najednou (!) prázdné okno :-(

Tak znovu (a lépe ;)).

Jak to mám s permakulturou: Informací dost, ale hodně se míchá všechno možné s nálepkou "permakultura" -  ekozahradničení, samozásobení/soběstačnost, ezoterie, "návrat do pravěku" atd. Kdo se v tom má vyznat. Bez vlastních experimentů a chyb těžko rozkódovat. Díky za těch pár webů (i tenhle), kde lidi píšou svoje zkušenosti (cesta z města asi pravidelně vede přes bylinkovou spirálu a zpravokořeňování) - je tak šance se poučit i ze zklamání někoho jiného. Kurzy můžou fungovat taky dobře, ale zatím jsem nebyl schopen investovat čas a peníze (tak je "plýtvám" jinak).

Fotky vhodné nemám, ale vývoj našeho pozemečku byl asi takto - od zanedbané louky přes sukcesní bordel s bláznivou výsadbou stromků ke špatně obhospodařované louce pomalu přeměňované na pastvinu schopnou uživit nějakou tu ovci. Živý "plot" z rybízu, maliní a zimolezu u silnice (jo, fakt :-)) pomalu nahrazují lísky apod. Trávník na dvoře mizí, záhony se objevují. Ze slámy, kde vyrostly strupaté a hlodavci masakrované (ale nakonec dobré) brambory, se pomalu stává něco jako půda vhodná k pěstování. A tak dále. Shrnul bych to asi takto - méně emocí, více rozumu.

Petra Stejskalová: Listožravý plot ....... něco podobného jsme budovali v loňském roce. Šlo o dva multifunkční cca 60m dlouhé lineární senožravé kompostéry :-) Řešilo se tím co s nechtěnou trávou ........ odstranilo to potřebu sušení a odvážení sena.

My máme necelých padesát metrů listožravého plotu a teď se chystám zkusit něco podobného s malými borovičkami, co jsem zrovna vysázela - třeba budou taky tak hltavé. Máme spoustu javorového listí, to jim zřejmě budu muset předkládat natrávené nebo ve směsi s něčím dalším, protože v ploše se dost špatně rozkládá, aspoň u nás na naší suché skále :-)

QNX říká:

Petra Stejskalová: Listožravý plot ....... něco podobného jsme budovali v loňském roce. Šlo o dva multifunkční cca 60m dlouhé lineární senožravé kompostéry :-) Řešilo se tím co s nechtěnou trávou ........ odstranilo to potřebu sušení a odvážení sena.

Listožravý plot, to je dobrý :) Já byl letos překvapený, kolik spadaného listí sežraly ovce. Jilm jim zřetelně šmakuje.

Když už jsem u toho jilmu...máme u stavení vzrostlé jilmy - jeden u studny, druhý u starého sklípku; mladší pak porůznu kolem. Spekuluju, že ty dva staré by mohly být vysazené, páč tam nejspíš byly ještě za dob původních hospodářů. Máte s tím nějakou zkušenost? Myslím využití konkrétně jilmů a obecně využití vzrostlých stromů v blízkosti studny a domu.

Radek Kalfus: Jak bys ho chtěl využít? Dřevo jilmu je kvalitní, listí jedlé (v případě hladomoru).


 Nevím, jak jilmy, ale např. lípy se pravidelně ořezávali a listím se krmilo mezi zimou a jarem, kdy byl nedostatek pícnin. Jinak obvykle vzrostlý strom byl necháván u stavení pro blahodárný stín:-).

U studny bych byl opatrný a mrkl se do literatury, jaký typ kořenu má daný strom. Oni rádi zapouštějí do studny kořínky a chlastaj a chlastaj;-). Pokud nemáš vydatný pramen, tak i vychlastaj. Nejspíš to platí u starých studen, skládaných ze starých kamenů, ve skruži to asi nehrozí.
Radek Kalfus říká:

Listožravý plot, to je dobrý :) Já byl letos překvapený, kolik spadaného listí sežraly ovce. Jilm jim zřetelně šmakuje.

Když už jsem u toho jilmu...máme u stavení vzrostlé jilmy - jeden u studny, druhý u starého sklípku; mladší pak porůznu kolem. Spekuluju, že ty dva staré by mohly být vysazené, páč tam nejspíš byly ještě za dob původních hospodářů. Máte s tím nějakou zkušenost? Myslím využití konkrétně jilmů a obecně využití vzrostlých stromů v blízkosti studny a domu.

Sanča: Jilm ..... asi mělký a široký kořenový systém, ale jilmů je hodně, tak to nemusí platit pro všechny.

Stromy casto naopak studnu pred vyschnutim chrani, vyvaroval bych se velkych zmen v okoli studny jestli tato je dostatecne vydatna.

Picninarska kvalita jilmu je z nasich stromu asi nejlepsi. Obsah proteinu dosahuje kvalitni vojtesky. Nejkvalitnejsi je listi na letorostech, zacatkem leta.

Díky za reakce na jilmovou otázku :) Máme tu nejspíš jilm horský, ale kdo se v nich má vyznat. Dobré je, že zvládají grafiózu - některé roky se na listech projeví víc, některé míň, ale vypadají celkem zdravě. Jilm by tedy (nebýt grafiózy) mohl být dobrým kandidátem na výsadbu. Rychle roste (aspoň tady u nás), dobře obrůstá po zmlazení, má kvalitní dřevo (třeba na luky :)), dá se zkrmovat a v případě nouze i jíst.

Využitím u domu jsem myslel zmiňované možné "ochranné funkce" - stín je jasný, s tou studnou (jak píše Maly Nomad) to pro mě už tak jasné není (Sanča: studna je stará kopaná, prý "nevyschla ani za války", tak ji asi nevychlastá :)).

Akorát nevím, jestli QNX nezamořuju vlákno, jsem poněkud mimo téma (ale třeba to nevadí po těch 14 stranách hutné permadiskuse).

Maly Nomad: Kde jsi našel obsah proteinu? Bylo tam uvedeno i pro jaký druh jilmu ten údaj platí? Pokud by se dal úspěšně pěstovat, tak bych ho zařadil jako kandidáta na zdroj proteinů pro přípravu KLB.

A ještě zpět k permavývoji - za krok zpět u nás považuji zrušení pilinového záchodu po vybudování kořenové čističky a splachovacího záchodu. Z kořenovky to prostě odteče...nechali jsme se ukecat, že si nemáme komplikovat stavbu budováním jímky na přečištěnou vodu (na bahňák s kačenama za čov už místo nemáme). Takže recyklace jen ve formě posekaného porostu z kořenového pole. Částečně by se to dalo napravit, ale už je to drobet krkolomné.

Odpovědět do diskuse

© 2018   PermaWeb   Využívá technologii

Odznaky  |  Oznámit problém  |  Podmínky služby